čtvrtek, září 01, 2016

Září: Měsíc plný změn

Krásný zářijový podvečer (plný zapadajícího sluníčka a podzimu ve vzduchu).
Nastal měsíc, který bude pro mě plný změn. Plný konců a začátků, nových věcí a plný placení. A také očekávaného příchodu mého milovaného podzimu. 

Začnu netradičně a to tím, co pro mě skončilo a ohlédnu se za tím, co jsem v červenci a srpnu (nechci psát o prázdninách, ty mi trvají dál) dokázala a jakých změn jsem dosáhla. Bohužel musím se smutkem v duši napsat, že jsem si nesplnila svůj sen a to konkrétně seskok padákem. Všechno to souvisí s tím, že jsem celé dva měsíce neměla brigádu (a pořád jsem fňukala, jak nemám peníze, ale nic jsem si nechtěla najít, ach ta logika) a peníze z brigády z června jsem utratila za jiné věci. Ano, mrzí mě to, že mi to letos nevyšlo, ale svým způsobem jsem i ráda, moje okolí to pořád nechce přijmout a vstřebat tu zkutečnost, že jsem opravdu pevně rozhodnutá za to ty peníze dát a risknout ten skok do prázdna. Snad už jim to příští rok dojde, že to asi vážně bude můj velký sen. Dále si musím připustit i to, že jsem další léto prožila v těle, za které se stydím, ale už jsem začala na vysněném těle, které budu příští rok hrdě vystavovat v plavkách, pracovat. O tom, že jsem nedosáhla rovnoměrného a krásně čokoládového opálení snad ani nebudu psát. To se mi nepovede snad nikdy.

Přejdu k těm začátkům a novým věcem, které mě čekají, protože jich není zrovna málo. Září bude pro mě hodně cestovatelské, protože mě čeká vysoká v Praze. A s tím se nese také hodně zařizování. Ale zařizování i tak obecně, ne jen v Praze. Abych to nějak zjednodušeně popsala, tak kromě týdnu 19.- 25. září mám každý týden něco. Zase na druhou stranu jsem ráda, že budu mít o čem psát. Třeba to nadšení z ubytovávání na koleji, jak já se těším, až se tam budu zabydlovat a rozsáhlý článek o pětidenním seznamovacím kurzu. Také jsem na začátku psala o placení - to jsou samé kauce, poplatky za různé průkazky a karty, doplácení seznamováku, nakupování nových věcí...

...a protože jsem dva měsíce nebyla na brigádě a žiji jenom s babičkou, znamená to, že je potřeba ty peníze někde sehnat. Já měla takové lehké tušení, že mi zaměstnavatel, u kterého jsem byla na brigádě před prázdninami zavolá, protože tam měl brigádníky školou povinné a mě si šetřil na září. Měla sem pravdu. A tak jsem 1. září strávila od 10 do 16 hodin na sběru cibule. Přiznejte se, komu se povedlo jako mě spálit si dnes záda? Nikdo? Překvapivě.

Vždycky zapomenu, že se začínají v září střílet kachny. A i dnes jsem po roce opět slyšela střelbu z nedaleké vsi. To je známka toho, že podzim je tady. Zmiňovala jsem se v tomhle článku o tom, jaké barvy pro mě symbolizují podzim a musím říct, že ty zlatavé barvy cibule jsou něco neskutečného. Ale nepředstavujte si pod tím klasickou cibuli z obchodu, to už není ono.

A jaký jste měli vy první zářijový den?

1 komentář:

  1. Já jsem měla naopak prázdniny pracovní, tak šetřím! ☺ A já jsem si pro změnu spálila stehna na bramborách! :D

    Blogerka Klárka

    OdpovědětVymazat